Použití
Při instalaci se do adresáře $PREFIX/bin mimo jiné nainstaluje spustitelný soubor sicstus, což je přímo interpret. Tu stačí spustit a jsem skoro tam, kde jsme chtěli být.
To slovíčko „skoro“ je poměrně důležité. Interpret sice běží, ale zdaleka se nechová tak, aby se dal pohodlně používat. Například kurzor se nedá posunout šipkami doprostřed psaného dotazu a opravit překlep, po ukončení zůstane nezalomený řádek a posunutý prompt, nikde žádná historie dotazů …
Naštěstí to není nezvratný stav. Stačí nainstalovat utilitu rlwrap třeba ze standardních repozitářů a potom spouštět rlwrap sicsus. Výsledkem je stejný interpret, ale tentokrát se všemi výhodami knihovny readline, jako třeba funkční šipky nebo historie ukládaná do ~/.sicstus_history, ve které se dá interaktivně vyhledávat přes ^R nebo jenom šipkou nahoru/dolů. Možná to má někde nějaký háček, ale zatím jsem na nic nepřišel.
Někdo to rád barevné
Rlwrap umožňuje pomocí přepínače -p (nebo --promp-colour) obarvit výzvu programu. Menší problém je ale v tom, že za prompt považuje i řádky, kde se vypisuje víc možných unifikací a interpret čeká na středník kvůli další možnosti. Osobně bych preferoval obarvení pouze klasické výzvy | ?- a podobných, které začínají znakem |.
Naštěstí si tohle přání můžu splnit pomocí filtru. Stačí si uložit tento filtr ideálně do adresáře /usr/share/rlwrap/filters a potom spouštět pomocí rlwrap -z 'prolog_filter Blue' sicstus. Možnosti barev jsou black, red, green, yellow, blue, purple, cyan a white. Pokud je alespoň první písmeno velké, použije se tučná varianta.
Aktualizace 16. 3. 2011
Existuje i výrazně jednodušší řešení. Rlwrap umožňuje přepínači nastavit, které výzvy má „vařit“. Je to přepínač -O regexp, kde potřebný regulární výraz je '^\|'. Potom stačí použít klasicky -pBARVA (stejný výčet jako je výše) a už to funguje.
Taky se může hodit přidat přepínač -g '^.$', což zakáže ukládání jednopísmenných odpovědí do historie.
Vim
Vim sám o sobě Prolog moc nepodporuje. Nakopírováním těch správných souborů do ~/.vim/ se ale změní do celkem použitelné formy: sympaticky zvýrazňuje syntaxi, automaticky odsazuje řádky a sám pozná, kde začínají a končí foldy.
Poslední drobný zádrhel je v tom, že si většinou splete typ souboru s Perlem, který taky používá příponu .pl. Dá se to obejít přidáním modeline na konec souboru:
% vim: ft=prolog